Zavedení elektrických pohonů pro ventily elektráren (II)

Zavedení elektrických servomotorů pro ventily elektráren (II) Zařízení, které může řídit průtok tekutiny v potrubí změnou průřezu potrubí, se nazývá ventil nebo ventilová část. Hlavní role ventilu v potrubí je: připojené nebo zkrácené médium; Zabraňte zpětnému toku médií; Nastavte tlak, průtok a další parametry média; Oddělování, míchání nebo distribuce médií; Zabraňte střednímu tlaku překračujícímu specifikovanou hodnotu, aby byla zachována bezpečnost vozovky nebo kontejneru. Zařízení, které může řídit průtok tekutiny v potrubí změnou úseku potrubí, se nazývá ventil nebo ventilová část. Hlavní role ventilu v potrubí je: připojené nebo zkrácené médium; Zabraňte zpětnému toku médií; Nastavte tlak, průtok a další parametry média; Oddělování, míchání nebo distribuce médií; Zabraňte střednímu tlaku překračujícímu specifikovanou hodnotu, aby byla zachována bezpečnost vozovky nebo kontejneru. S rozvojem moderní vědy a techniky se armatura v průmyslu, stavebnictví, zemědělství, národní obraně, vědeckém výzkumu a životě lidí a další aspekty použití stále častěji stávají nepostradatelnými obecnými mechanickými produkty v různých oblastech lidské činnosti. Ventily jsou široce používány v potrubním inženýrství. Existuje mnoho typů ventilů pro různé účely. Zejména v posledních letech byly vyvinuty nové konstrukce, nové materiály a nová použití ventilů. Aby se sjednotily výrobní normy, ale také pro správný výběr a identifikaci ventilu, aby se usnadnila výroba, instalace a výměna, specifikace ventilů jsou standardizace, zobecnění, vývoj směrů serializace. Klasifikace ventilů: Průmyslová armatura se zrodila po vynálezu parního stroje, v posledních dvaceti nebo třiceti letech, kvůli ropě, chemikáliím, elektrárnám, zlatu, lodím, jaderné energii, letectví a dalším aspektům, které byly předloženy. vyšší požadavky na ventil, aby lidé zkoumali a vyráběli vysoké parametry ventilu, jeho pracovní teplotu od první teploty -269 ℃ do 1200 ℃, dokonce až 3430 ℃; Pracovní tlak od ultravakua 1,33×10-8Pa (1×1010mmHg) do ultravysokého tlaku 1460MPa; Velikosti ventilů se pohybují od 1 mm do 6000 mm a až do 9750 mm. Materiály ventilů od litiny, uhlíkové oceli, vývoj k titanu a oceli legované titanem a ventily nejvíce odolné proti korozi, nízkoteplotní oceli a žáruvzdorné oceli. Jízdní režim ventilu od dynamického vývoje přes elektrický, pneumatický, hydraulický, až po programové ovládání, vzduchové, dálkové ovládání atd. Technologie zpracování ventilů od běžných obráběcích strojů až po montážní linku, automatickou linku. Podle role otevřeného a uzavřeného ventilu existuje mnoho metod klasifikace ventilů, zde uvádíme několik následujících. 1. Klasifikace podle funkce a použití (1) uzavírací ventil: uzavírací ventil je také známý jako uzavřený ventil, jeho úlohou je připojit nebo uzavřít médium v ​​potrubí. Uzavírací ventily zahrnují šoupátka, kulové ventily, kuželkové ventily, kulové ventily, klapkové ventily a membránové ventily. (2) zpětný ventil: zpětný ventil, známý také jako zpětný ventil nebo zpětný ventil, jeho úlohou je zabránit zpětnému toku média v potrubí. Ke zpětnému ventilu patří i sání vodní pumpy ze spodního ventilu. (3) pojistný ventil: úkolem pojistného ventilu je zabránit tomu, aby střední tlak v potrubí nebo zařízení překročil specifikovanou hodnotu, aby bylo dosaženo účelu bezpečnostní ochrany. (4) regulační ventil: třída regulačního ventilu včetně regulačního ventilu, škrtícího ventilu a redukčního ventilu, jeho úlohou je upravit tlak média, průtok a další tři. (5) směšovací ventil: kategorie směšovacích ventilů zahrnuje všechny druhy distribučních ventilů a lapačů atd., jeho úlohou je distribuovat, oddělovat nebo míchat médium v ​​potrubí. 2. Klasifikace podle jmenovitého tlaku (1) Vakuový ventil: označuje ventil, jehož pracovní tlak je nižší než standardní atmosférický tlak. (2) nízkotlaký ventil: vztahuje se na jmenovitý tlak PN≤ 1,6 mpa ventilu. (3) středotlaký ventil: vztahuje se na jmenovitý tlak ventilu PN je 2,5, 4,0, 6,4 MPa. (4) Vysokotlaký ventil: označuje ventil, jehož tlak PN je 10 ~ 80 MPa. (5) Ultravysokotlaký ventil: vztahuje se na ventil s jmenovitým tlakem PN≥100Mpa. 3. Klasifikace podle provozní teploty (1)** teplotní ventil: používá se pro ventil T-100 ℃ se střední pracovní teplotou. (2) nízkoteplotní ventil: používá se pro střední pracovní teplotu -100℃≤ T ≤-40℃ ventil. (3) ventil pro normální teplotu: používá se pro střední pracovní teplotu ventil -40℃≤ T ≤120℃. (4) ventil střední teploty: používá se pro střední pracovní teplotu 120 ℃ (5) ventil vysoké teploty: používá se pro ventil střední pracovní teploty T450 ℃. 4. Klasifikace podle jízdního režimu (1) Automatický ventil se vztahuje k ventilu, který k pohonu nepotřebuje vnější sílu, ale spoléhá na energii samotného média, aby ventil aktivoval. Jako je pojistný ventil, redukční ventil, sifon, zpětný ventil, automatický regulační ventil a tak dále. (2) Ventil pohonu: Ventil pohonu může k pohonu používat různé zdroje energie. Elektrický ventil: Ventil poháněný elektřinou. Pneumatický ventil: ventil poháněný stlačeným vzduchem. Hydraulický ventil: Ventil poháněný tlakem kapaliny, jako je olej. Kromě toho existuje několik kombinací výše uvedených způsobů pohonu, jako jsou plyno-elektrické ventily. (3) Ruční ventil: ruční ventil pomocí ručního kola, rukojeti, páky, řetězového kola, lidskou silou k ovládání činnosti ventilu. Když je moment otevírání a zavírání ventilu velký, lze mezi ruční kolo a vřeteno ventilu umístit kolo nebo šnekový převod. V případě potřeby lze pro dálkové ovládání použít také kardanové klouby a hnací hřídele. Stručně řečeno, metod klasifikace ventilů je mnoho, ale především podle jejich role v klasifikaci potrubí. Obecné ventily v průmyslovém a stavebním stavitelství lze rozdělit do 11 kategorií, a to šoupátko, kulový ventil, kuželkový ventil, kulový ventil, klapkový ventil, membránový ventil, zpětný ventil, škrticí ventil, pojistný ventil, redukční ventil a lapač. Jiné speciální ventily, jako jsou přístrojové ventily, ventily hydraulického ovládacího potrubního systému, ventily používané v různých chemických strojích a zařízeních, nejsou zahrnuty v této knize (2) Když je elektrický pohon nakonfigurován s mechanismem indikace polohy pole, ukazatel indikační mechanismus by měl být v souladu se směrem otáčení spínače výstupního hřídele a v činnosti nedochází k pauze nebo hysterezi. Rozsah úhlu natočení by měl být 80°~280°, když je elektrický pohon nakonfigurován s vysílačem polohy. Napětí napájecího zdroje by mělo být DC 12V~-30V a výstupní signál polohy by měl být (4~20) mADC a chyba skutečného posunutí konečného výstupu elektrického pohonu by neměla být větší než 1% rozsahu hodnot výstupního polohového signálu Zapojení: Úvod do servomotorů ventilů elektrárny (I) 5.10. Je-li servomotor vybaven mechanismem indikace polohy pole, ukazatel indikačního mechanismu by měl být v souladu se směrem otáčení spínače výstupního hřídele a v činnosti nedochází k pauze nebo hysterezi. Úhel otáčení by měl být 80°~280° 5.2.11, když je vysílač polohy nakonfigurován pro elektrický pohon, napětí napájecího zdroje musí být 12V~-30V a výstupní signál polohy musí být (4~20) mADC , a chyba skutečného posuvu koncového výkonu servomotoru nesmí být větší než 1 % rozsahu indikovaného signálem polohy výstupu 5.2.12 Hluk servomotoru naprázdno se neměří zvukoměrem ne hladina akustického tlaku vyšší než 75 dB (A) 5.2.13. Izolační odpor mezi všemi proudovými částmi elektrického pohonu a krytem nesmí být menší než 20 M ω 5.2.14 Elektrický pohon musí být schopen odolat frekvenci 50 Hz, napětí je sinusový střídavý proud specifikovaný v tabulce 2 a dielektrický test trvá lmin. Během zkoušky nesmí dojít k porušení izolace, přeskoku povrchu, výraznému zvýšení svodového proudu nebo náhlému poklesu napětí. Tabulka 2 Zkušební napětí 5.2.15 Mechanismus ručního elektrického přepínání musí být pružný a spolehlivý a ruční kolo se nesmí během elektrického provozu otáčet (s výjimkou pohonu třením). 5.2.16 Větší ovládací moment elektrického pohonu nesmí být menší než jmenovitý moment. ** Malý ovládací moment nesmí být větší než jmenovitý moment a nesmí být větší než 50 % relativně velkého ovládacího momentu. 5.2.17 Nastavený moment nesmí být větší než relativně velký ovládací moment a ne menší než minimální ovládací moment. Pokud uživatel nepožaduje krouticí moment, nastaví se minimální regulační krouticí moment. 5.2.18 Blokovací moment elektrického pohonu musí být 1,1krát větší než větší ovládací moment. 5.2.19 Část elektrického servomotoru pro řízení točivého momentu musí být citlivá a spolehlivá a musí být schopna nastavit velikost výstupního ovládacího točivého momentu. Opakovatelná přesnost ovládacího točivého momentu musí odpovídat ustanovením tabulky 3. Tabulka 3 Opakovatelná přesnost ovládacího točivého momentu 5.2.20. Mechanismus ovládání zdvihu elektrického servomotoru musí být citlivý a spolehlivý a odchylka opakování polohy výstupního hřídele ovládání musí odpovídat ustanovením v tabulce 4 a musí existovat značky pro nastavení polohy "zapnuto" a "vypnuto" . Tabulka 4 Odchylka opakování polohy 5.2.21 při okamžitém zatížení servomotoru zatížením specifikovaným v tabulce 5 nesmí být všechny nosné části zdeformovány nebo poškozeny. 5.2.22, elektrický servomotor spínacího typu musí odolat zkoušce životnosti nepřetržitého provozu bez poruchy 10 000krát a elektrický servomotor regulačního typu musí odolat zkoušce životnosti nepřetržitého provozu bez poruchy 200 000krát. 5.3 Technické požadavky na elektrické servomotory s výkonovými ovládacími prvky 5.3.1 Elektroservomotory vybavené výkonovými ovládacími díly zahrnují proporcionální a integrální elektrické servomotory. 5.3.2 servomotor s výkonovou ovládací částí musí splňovat technické požadavky v 5.2. 5.3.3 Základní chyba servomotoru nesmí být větší než 1,0 % 5.3.4 Chyba zpětného chodu servomotoru nesmí být větší než 1,0 %